top of page

Zázračný vynález plast

S objevem plastů přišla do našich životů malá velká revoluce. Tento materiál našel své využití snad ve všech oblastech lidského působení. V mnoha ohledech nám neskutečně usnadnil život. Mnoho druhů plastu má totiž výborné a užitečné vlast- nosti – jsou lehké, ohebné, odolné vůči vlhku, škůdcům, extrémním teplotám, působení chemických látek, trvanlivé a relativně levné.



Důležitou roli hrají trvanlivé plasty např. ve zdravotnictví, potravinářství, ale také u bezpečnostního či průmyslového vybavení.


“Do jaké míry nám plasty zjednodušují život, do takové míry se staly naším prokletím.”

I přes jejich relativně krátkou existenci můžeme říci, že už doslova zaplavily planetu. Trpí tím celé ekosystémy, znečištění lidskou činností mění geologii Země jako nikdy předtím. Na jejich výrobu se používají neobnovitelná fosilní paliva, kterým nejenže trvalo miliony let než vznikla, a tudíž jich nemáme neomezené zásoby, ale především jejich těžba a zpracování s sebou nese enormní zátěž v podobě CO2.

Plastů se na celém světě ročně vyprodukuje přibližně 370 milionů tun, což je asi 8 % ze 4,5 miliardy tun vytěžené ropy, přičemž celkové emise CO2 ze spalování fosilních paliv mají 36 miliard tun. Pokud nezměníme kurz, bude do roku 2050 v oceánu více plastů než ryb.


Největší příčina spočívá v položkách na jedno použití, jako jsou lahve, brčka a nákupní tašky. Jejich průměrná doba použití je 12 minut, ale přežívají stovky let. K dnešnímu dni jsme použili 5 bilionů jednorázových plastových sáčků na přepravu nákupu domů, kde téměř okamžitě skončí v koši. Na základě současných odhadů odborníci předpokládají, že do roku 2050 se na skládkách nahromadí až 12 miliard metrických tun plastů.

“Tento globální problém je nemilosrdný, má ohromné dopady, a proto se jej snaží vyřešit firmy i nadšení jednotlivci.”

Ekologičtí aktivisté se často zasazují o to, aby se plasty přestaly vyrábět a používat. Nebo je navrhují nahradit jinými materiály, např. biologickými.

Budeme-li ale zcela realističtí, to se v dlouhodobém horizon- tu z mnoha důvodů nestane. Zároveň to není z globálního pohledu vždy to nejlepší a nejekologičtější řešení. Plasty mají, díky svým specifickým vlastnostem, na mnoha místech svou nezastupitelnou roli a jejich vhodným využíváním můžeme dokonce úspěšně přispívat ke snižování CO2. Stále to ale neřeší problém s plastovým odpadem, který jsme vyprodukovali doposud a stále v jeho produkci pokračujeme.


MNOZÍ SÁZEJÍ NA RECYKLACI, VÝSLEDKY JSOU ALE ZATÍM NEUSPOKOJIVÉ


Od 50. let, kdy se plastické hmoty začaly využívat ve velkém, jich bylo zrecyklováno jen 9 %. Čtyři pětiny leží na skládkách, volně pohozené v přírodě, ale nejčastěji končí v řekách, jezerech a oceánech. V Pacifiku se z plastů vytvořil plovoucí ostrov trojnásobné velikosti Francie a stále roste. Plast se v mořské vodě vlivem její chemické agresivity, mechanických vlivů a slunečního záření rozpadá na mikročástice, které se začleňují do potravního řetězce − a dříve nebo později končí na našich talířích či v nápojích. Dostávají se také do vzduchu, který dýcháme, uvolňují se z oděvů ze syntetických vláken, nacházejí se v kosmetických přípravcích či hnojivech. Ano, jsou všude − vědci jejich vysokou koncentraci zjišťují i na Antarktidě nebo u pobřeží osamělých pacifických ostrovů. Nanoplasty se našly i v krevním oběhu lidí.


Evropské státy vyprodukují ročně cca 30.000.000 tun plastového odpadu.

43% tj. 12,9 MILIONŮ TUN plastového odpadu se spaluje.

25% tj. 7,5 MILIONŮ TUN plastového odpadu končí na skládkách.

32% tj. 9,6 MILIONŮ TUN použitých plastů se mechanicky recykluje (třídění, drcení, praní, sušení, regranulace, výroba z recyklátů).

bottom of page