Co je termochemická recyklace
Plasty jsou tvořeny odolnými a dlouhými molekulami uhlovodíků. To je ostatně klíč jejich bezkonkurenční životnosti, která však výrazně ztěžuje jejich recyklaci. Pokud je vystavíme působení tepla, můžeme z nich vytvářet nové látky. Reakce však musí být kontrolovaná a precizně řízená. A to na světě zatím dokáže málokdo.
Technologie termochemické recyklace umožňuje zpracování různorodého odpadního plastu, včetně jeho směsí. Výsledkem tohoto procesu jsou olej, plyn a uhlíkatý zbytek. Polymery (plasty) jsou tedy ekologickou cestou přetvořeny zpět na monomery, látky určené například k výrobě nových plastů. A až doslouží, opět díky termochemické recyklaci dostanou další šanci. Donekonečna.
Proč je termochemická recyklace klíčem k čistější planetě
Podle OECD se každý rok vyprodukuje zhruba 360 mil. tun plastového odpadu. Pouze 9 % je recyklováno, 12 % je spáleno. Zbytek je buď skládkován nebo končí ve volné přírodě.
Z vytříděných plastů se pak globálně pouhých 9 % využívá dále – pečlivější sběr plastového odpadu tedy není řešení.
Plastů se ročně vyrobí skoro 380 000 000 tun. Na výrobu jednoho kilogramu plastu jsou přitom potřeba zhruba dvě kila ropy. Při výrobním procesu pak vzniká asi 6 kilogramů CO2.
Termochemická recyklace přitom nabízí elegantní způsob, jak vyřešit problém přibývajícího plastového odpadu i surovinovou náročnost výroby nových plastových výrobků. Z plastového odpadu totiž vytvoří suroviny, které jsou zelenou alternativou k běžným ropným produktům, klíčovým pro výrobu plastu.
